Šumavské malinové
Kupáž ovocných vín ve svěžím harmonickém celku.
| Kategorie: | Šumavské bylinné elixíry a vína |
|---|---|
| Hmotnost: | 1.22 kg |
| EAN: | 8594213160047 |
Kupáž ovocných vín ve svěžím harmonickém celku. Pečlivě zvolená chuťová kombinace lahodných malin a jemných, voňavých jablíček ze sadů šumavského podhůří. Vyšší zbytkový cukr s mírnou kyselinkou a vyšším alkoholem tvoří dokonalý souzvuk. Víno má plnou a bohatou chuť.
- Objem: 0,75 l
- Obsah alkoholu 12,5 % obj.
↓
Mluvící kámen v malinovém houští (příběh ze staré Šumavy)
Za starých časů žila na samotě nedaleko Zbytin chalupnice. Byla to žena statná, s rukama tvrdýma od práce a srdcem jako mech pod borovicemi. V létě ráda chodívala za poledne sbírat maliny do hlubokého houští u staré cesty nad Blanicí, kde se keře proplétaly. Jednou, když se zase slunce ze všech sil opíralo o zem, narazila selka v malinovém houští na veliký kámen, zarostlý mechem a obklopený červenými plody. Kámen byl kulatý a hladký, jako by ho voda omývala celé věky. Chalupnice přistoupila ke kameni, natrhala si hrst malin a usedla do stínu. Najednou kámen promluvil hlubokým, dunivým hlasem:
„Ženo dobrá, proč bereš plody mého houští, aniž bys mi dala dar?“
Ta se lekla, až jí maliny vypadly z košíku, ale rychle se vzpamatovala.
„Co bys chtěl, kameni starý?“ zeptala se. „Ničeho nemám, jen chléb a sůl.“
Kámen zaduněl, až se země otřásla: „Dej mi kapku své krve z prstu, a já ti prozradím tajemství, jež ti přinese štěstí na dlouhá léta.“
Žena neváhala – píchla si prst trnem z malinového keře a kapka její krve kápla na kámen. Ten se rozechvěl a ozval se šepot:
„Pode mnou je zakopán hrnec stříbrných mincí z dob Zlaté stezky. Bohatství užívej, ale pamatuj: v poledne už jsem nikdy nechoď.“
Chalupnice poděkovala, vyzvedla hrnec zpod kamene a protože byla zvyklá žít střídmě, mince jí vystačily až do sklonku jejích dnů. A protože věděla, že pravé štěstí není ve zlatě a stříbře, ale v lahodné chuti šumavského ovoce, dál chodila v létě na maliny. Ale už nikdy ne v poledne, protože nechtěla pokoušet osud. Od té doby, kdo projde v pravé poledne tím malinovým houštím, uslyší kámen šeptat: „Dar za dar, člověče… dar za dar.“
(Baru A. I. Nehodná, Nové příběhy ze staré Šumavy)
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
